Opomíjené smutné výročí roku 1938!

11.09.2018 08:55
V letošním roce slavíme nebo si spíše připomínáme v naší vlasti velká výročí. Jedná o klíčové roky na jejímž konci byla magicky tragická osmička - 1918, 1938, 1948, 1968. Krom prvního zmíněného výročí se jedná o nejtragičtější roky v naší historii. A naše média? Zabýváme se roky 1948 a 1968. Kde však byl původ všeho? V opomíjeném roce 1938. 
 
Mnozí z nás připravují ve svých pevnostních muzeích různé vzpomínkové akce k výročí osmdesáti let od mobilizace a všech zářijových dnů, které byly nejčernějšími dny naší historie. Média nás masírují od ledna letošního roku výročími jako je únor 1948 a hlavně srpen 1968. Ano výročí jsou to smutná, ale proč se nevěnuje stejná pozornost i roku 1938? Přesná odpověď není známa. Vymýšlet můžeme pouze spoustu teorií….
 
Nejvíce zarážející je fakt, že o srpnu 1968 nás Česká televize masírovala od počátku května. To se dá ještě pochopit. Dobrá připomněli jsme si výročí srpnové okupace a proč tedy hned našemu národu nezačít připomínat osudové a tragické září 1938. Září osmatřicátého roku nebylo jen o konferenci v Mnichově. Stačí nahlédnout do pramenů, které se zabývají touto problematikou a zjistíme, že celé září situace eskalovala. 
 
Jen pro porovnání. Během okupace v srpnu roku 1968 přišlo o život (od srpna do konce roku!!!!) 108 lidí a 500 bylo zraněno. Během osudového září 1938 docházelo k vyhroceným situacím, kdy českoslovenští četníci, vojáci, příslušníci finanční stráže a jejich rodiny byly často napadány ze zálohy následně zastřeleni, mučeni, zraněni a mnozí odvlečeni do Německa. Počty padlých a raněných se v mnohých pramenech různí. Jednalo se o 69 padlých v září a 26 během října. Další stovky příslušníků bezpečnostního aparátu byly zraněny. Oběti na životech byly samozřejmě i mezi civilním obyvatelstvem. Nejhorším následkem mnichovské krize bylo vystěhování tisíců obyvatel ze zabraného území. Republika přišla o 41.098km2 území. 
 
Nikdo z nás nechce znevažovat oběti a nebo následky roku 1968, ale spíše nás mrzí a vnitřně štve, že roku 1938 není přikládána stejná nebo podobná váha jako roku 1968. Snažme se udržovat naši historii kompletní a ne se jen zabývat vybranými tématy!
 
Na konec bychom tedy chtěli vzdát hold našim předkům, kteří položili život při obraně vlasti v kritickém roce 1938! Věnujme jim alespoň malou vzpomínku! 
 
Přehled důležitých událostí září 1938:
 
Nejznámější pohraniční incidenty: 
https://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/bublava-1938.html
 
https://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/krajkova-1938.html
 
https://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/habartov-1938.html
 
Osudové září: 
 
7. září 1938 – Sudetoněmecká strana vyprovokovala incident v Moravské Ostravě. Předáci sudetských Němců jej využili jako záminku k úplnému a konečnému přerušení jednání s prezidentem Benešem a vládou.
 
12. září 1938 – Na sjezdu NSDAP v Norimberku Hitler nevybíravě zaútočil proti Československu a zejména proti prezidentu Benešovi, což podnítilo sudetské Němce k vyvolání puče. Nepokoje byly za dva dny Československou armádou i četnictvem potlačeny a vedoucí činitelé SdP uprchli do Německa.
 
15. září 1938 – Adolf Hitler se schází s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem na Berghofu. Diktátor zde ultimativně žádá připojení českého pohraničního území k Německu. Chamberlain neměl námitek, upozornil jen na potřebu porady s Francií a s Runcimanem a na nutnost překonání »praktických potíží«.
 
17. září 1938 – Hitler schvaluje vznik Sudetoněmeckého freikorpsu, který zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek Stráže obrany státu (SOS), tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně ze zálohy.
 
19. září 1938 – Británie a Francie vyzývají československou vládu, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50 % německého obyvatelstva Německu. Československá vláda však tento požadavek odmítla.
 
20. září 1938 – Britský a francouzský velvyslanec ve dvě hodiny ráno staví prezidenta Beneše před ultimátum – buď ČSR požadavek odstoupení přijme, nebo vypukne válka, za kterou bude Československo odpovědné a Francie mu i přes spojeneckou smlouvu na pomoc nepřijde. ČSR nátlaku ustupuje.
 
22. září 1938 – Probíhá generální stávka, jejímž výsledkem byl pád Hodžovy vlády a nastolení úřednické vlády, vedené generálem Janem Syrovým. Zároveň Chamberlain znovu cestuje do Německa, kde se dozví, že Hitlerovi dojednané věci již nestačí a chce víc.
 
23. září 1938 – „Francouzská a britská vláda nemohou nadále brát odpovědnost, aby neradily Československu nemobilizovat,“ píše se v diplomatické nótě určené Praze. Ve 22.15 rozhlas ohlásí mobilizační rozkaz. V té době jsou již některé části ČSR, například ašský výběžek, pod kontrolou jednotek SS.
 
26. září 1938 – Hitler přednáší jeden ze svých nejútočnějších, nejodpornějších a nejprolhanějších projevů proti Československé republice a proti jejímu prezidentovi Edvardu Benešovi. Před zfanatizovaným davem jeho posluchačů přímo řval: „Zde stojím já a tam stojí on. Mezi námi musí být rozhodnuto.“
 
28. září 1938 – Premiér Chamberlain upozornil v dopise Hitlera, že „vše podstatné může dostat bez války a bez odkladu.“ Zároveň požádal B. Mussoliniho o prostřednictví v mezinárodním jednání o německých požadavcích. Na Mussoliniho výzvu dal Hitler souhlas ke schůzce představitelů Německa, Itálie, Velké Británie a Francie.
 
29. září 1938 – V Mnichově se scházejí Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Edouard Daladier
 
30. září 1938 – V časných ranních hodinách je podepsána dohoda o odstoupení československého pohraničního území Německu. Československá vláda ještě ten samý den dohodu přijímá. Zároveň polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí
 
1. října 1938 – První německé jednotky obsazují pohraniční oblasti

Kontakt

K-S 8 "U nádraží" 604 507 520, 604 630 470, 603 566 984 k-s8@seznam.cz